Video katecheze ze seriálu Bůh, sex a manželství od P. Karla Skočovského.
Motto:
„Na základě svého duchovního úřadu utvrzovat bratry (srov. Lk 22,32) deklaruji,
že církev nemá vůbec žádnou autoritu udělovat kněžské svěcení ženám a že toto rozhodnutí musí být považováno všemi věřícími církve za definitivní.“
Jan Pavel II., Ordinatio sacerdotalis, 4
„My muži můžeme být často velmi špatnými kněžími.
To proto, že nejsme dostatečně mužští. Nic se nenapraví,
přivoláme-li ty, kdo nejsou muži vůbec.“
C. S. Lewis: Kněžky v církvi?
Hlavní myšlenky:
- Základním a hlavním důvodem, proč ženy nemohou být svěceny na kněžky, je rozhodnutí a příklad Ježíše Krista, který vybral svých dvanáct apoštolů pouze z mužů, a tak položil základ novozákonního kněžství. Učinil tak poté, co celou noc strávil na modlitbách (srov. Lk 6,12-16). Ježíšova volba je tedy současně vůlí Otcovou.
- Ježíšova volba není nahodilá nebo podmíněná kulturou, ve které žil. (Ježíš mnohokrát ve svém životě prokázal svobodu a nezávislost na kulturních normách.) Ježíšovo rozhodnutí je totiž vždy volbou Logu (vtěleného Slova, Rozumu), má tedy určitý hlubší smysl.
- Sami apoštolové a jejich nástupci v průběhu celých dějin církve vždy chápali Ježíšovu volbu jako závaznou. Ženy nikdy nebyly svěceny na kněžky, i když v kulturách, kam se křesťanství šířilo, byly kněžky běžné.
- „Církev nečerpá svou jistotu o všem, co bylo zjeveno, pouze z Písma svatého“ (DV, 9). Nauka o nemožnosti kněžského svěcení žen se zakládá na svědectví Písma, jak bylo předáváno posvátnou tradicí a závazně a s autoritou vykládáno učitelským úřadem církve.
- Církev nemá vůbec pravomoc udělovat kněžské svěcení ženám, protože by jednala proti jasnému rozhodnutí Ježíše Krista. Světit ženy není jen „zakázané“; je to nemožné, podobně jako církev nemá pravomoc prohlásit vztah dvou mužů za „svátost manželství“, či udělovat křest ponořením do vína.
- Kněz je ikonou a svátostí Krista – Hlavy a Ženicha církve: a tím může být smysluplně pouze muž. Ježíšova volba zároveň ukazuje, že rozdílnost pohlaví hraje důležitou úlohu v dějinách spásy. Tělo není pro spásu něco nepodstatného: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává.“
- Bez ohledu na teologické zdůvodnění je jisté následující: to, že kněžími mohou být pouze muži, je nějak důležité pro naši spásu a správné pochopení vztahu mezi Bohem a člověkem.
- Tato nauka není výrazem přesvědčení o méněcennosti žen, touhy mužů po moci či formou nespravedlivé diskriminace. Muži a ženy mají před Bohem stejnou důstojnost. Mají jen odlišné úlohy v dějinách spásy a svátostném řádu církve.
- Nauka církve není jen nějaký „provizorní návrh“, nejpravděpodobnější závěr současného teologického bádání, nebo pouze disciplinární nařízení. Církev toto učení předkládá jako jistě pravdivé, definitivní, tedy v budoucnu nezměnitelné. Je to neomylná nauka náležející k pokladu víry.
- Pokus o kněžské svěcení ženy je trestán automatickou exkomunikací (vyloučením z církve) jak pro dotyčnou ženu, tak pro jejího světitele. Žena nikdy nemůže platně sloužit mši svatou.
Otázky k diskusi a dalšímu promýšlení:
- Přečtěte si, co o kněžském svěcení žen napsali C. S. Lewis, Katrina Zenová nebo Christopher West (viz doporučená literatura). Je v těch textech něco, co vás překvapilo? Jak se změnil váš postoj k tomuto učení katolické církve?
- Kněz má být svátostí (ikonou) Krista-Ženicha. Kde v Písmu o sobě Ježíš mluví jako o ženichovi? Pokud je církev Kristovou Nevěstou, kdo je ikonou této Nevěsty?
- Jak otázka kněžství vyhrazeného pouze mužům souvisí s kněžským celibátem (viz předešlý díl)? Jestliže je kněz „ženich“, kdo je jeho nevěsta?
- Existují dvě zcela odlišná pojetí toho, kdo je kněz – (1.) kněz je ten, kdo dostal povolení vykonávat nějaké funkce (sloužit mši, zpovídat…), (2.) kněz je ten, kdo je díky svěcení natolik připodobněn Kristu, že dokonce jedná „jako Kristus“, který je Hlavou a Ženichem církve. V prvním pojetí je důležité hlavně to, co kněz dělá – je „knězem“ právě tehdy, když to dělá. V mezičase je jako všichni ostatní věřící. V druhém pojetí je důležité především to, kým kněz je: kněžským svěcením se natrvalo proměňuje. Kněz sám je ta svátost Krista, ať už kněžské funkce právě koná, či nikoli. Je knězem pořád a navždy. Proč je podle vás toto rozlišení důležité? Které pojetí kněžství podle vás převažuje v protestantských církvích, které mají např. farářky a biskupky? Jaké odpovídá učení katolické církve?
- Nemají všichni pokřtění věřící v církvi kněžské poslání? Jaký je rozdíl mezi „všeobecným kněžstvím věřících“ a „služebným kněžstvím svátostným“?
- Jak podle vás kněžství vyhrazené pouze mužům souvisí s manželstvím, které je vyhrazené pouze muži a ženě?
- Zkuste si představit, že slova „Toto je moje tělo, které se za vás vydává“, by říkala žena. Co vy na to?
- Proč myslíte, že Boha nazýváme Otcem a Synem, a ne Matkou a Dcerou? Má to nějaký smysl? Je skutečnost, že Boží Syn se stal člověkem-mužem naplněním předobrazů Starého zákona? Proč o Kristu Písmo říká, že je to nový Adam (muž), nový Beránek (sameček)? A jaký je podle vás vztah mezi posláním Ježíše Krista a novozákonním kněžstvím?
- Jakou úlohu podle vás mají ženy v církvi? Kým mají být? Co všechno mohou dělat?
- Jak by podle vás mohla církev více pozvednout důstojnost ženy? Co vám ve vztahu církve vůči ženám vadí? Co naopak přijímáte s vděčností? Jak může církev více zapojit ženy, aby byl slyšet jejich hlas?
Doporučená literatura:
- Lewis, C. S. (2012): Kněžky v církvi? In Bůh na lavici obžalovaných. Praha: Návrat domů, str. 71-78.
- West, Ch. (2010): Dobrá zpráva o sexu a manželství. Praha: Paulínky, str. 219-223.
- Zenová, K. J. (2014): Být ženou. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, str. 131-139.
Internetové odkazy:
Doplňující texty:
C. S. Lewis o kněžském svěcení žen
Autor známých Letopisů Narnie a mnoha dalších knih odmítá svěcení žen z pozice anglikána. Anglikánská církev bohužel začala světit ženy na kněžky v roce 1994 a na biskupky v roce 2013.
„Pro nás je kněz především zástupcem, dvojnásobným zástupcem, který zastupuje nás před Bohem a Boha před námi. (…) Nic nenamítáme, činí-li žena to první; celý problém je v tom druhém. Proč nemůže žena v tomto smyslu zastupovat Boha? (…)
Dejme tomu, že reformátor místo tvrzení, že dobrá žena může být jako Bůh, začne prohlašovat, že Bůh je jako dobrá žena. Dejme tomu, že prohlásí, že se můžeme stejně dobře modlit „Matko naše, která jsi v nebesích“ jako „Otče náš“. Dejme tomu, že poznamená, že vtělení mohlo mít stejně tak ženskou jako mužskou fromu, a že se tedy druhá osoba Trojice stejně dobře může nazývat Dcerou jako Synem. Dejme tomu nakonec, že by se mystické manželství převrátilo, že církev by byla ženichem a Kristus nevěstou. To vše, jak se mi zdá, je zahrnuto v požadavku, aby žena mohla zastupovat Boha jako kněz. (…)
Selský rozum (…) se zeptá: „Proč ne? Vždyť Bůh ve skutečnosti není biologická bytost a nemá pohlaví, co tedy záleží na tom, říkáme-li On nebo Ona, Otec nebo Matka, Syn nebo Dcera?“
Ale křesťané si myslí, že Bůh sám nás naučil, jak o něm máme mluvit. Říkat, že na tom nezáleží, znamená tvrdit, že celá mužská metaforika buď není inspirovaná, nebo sice je inspirovaná, ale zcela nahodilá a nepodstatná. A to je jistě neúnosné; nebo, je-li to únosné, je to argument nikoli pro křesťanské kněžky, ale proti křesťanství. (…)
Aniž bychom se uchylovali k náboženství, víme z naší poetické zkušenosti, že metafora a chápání souvisí navzájem těsněji, než je selský rozum připraven připustit; že dítě, které se naučilo modlit k Matce v nebesích, bude mít zcela odlišný náboženský život než křesťanské dítě.“
Zdroj: Lewis, C. S. (2012): Kněžky v církvi? In Bůh na lavici obžalovaných. Praha: Návrat domů, str. 74-75.
Bůh-sex-manželství_12_Proč ne kněžské svěcení žen.pdf - materiál k prohloubení tématu ve formátu pdf.
Komentáře
Tak to je zas argument jak dělo :-D Ženy by neměly být kněžky, protože si to nepřeje.............. wait for it........... C.S. LEWIS!
Teda, se vším jsem schopen polemizovat, ale s tímto fakt ne! To mě jednoznačně přesvědčilo :D
kurczak: Obávám se, že jsi to nepochopil. Nic takového jsem netvrdil ani ve videu, ani v textu pod ním. C. S. Lewis uvádí ve svém článku řadu velmi dobrých argumentů. Nevyjadřuje jen svoje zbožné "přání".
Opravdu máš potřebu všechno takhle stírat? Logický argument jsem od tebe nečetl už roky.
Pokud ti nejde o solidní debatu, jdi jinam. Máš v tom naprostou svobodu.
C. S. Lewis patří mimochodem mezi špičkové křesťanské autory. Ve svých knihách vysvětluje křesťanství velmi srozumitelně, logicky, s obrovskými znalostmi klasické literatury.
Já jsem logicky argumentoval pod jinými články. Argumenty nebyly vyvráceny. Tady jsem vypíchl to, co mě pobavilo nejvíc. Od toho (mimo jiné) také diskuze jsou.
Ano, vypíchl jsi něco, co jsem nikde vůbec netvrdil. V tom je ten problém. Je pěkné, že se bavíš svými vlastními představami.
No, vyznělo to tak. „Nevím, jak by se tvářil, že jeho církev dnes ženám uděluje nejen svěcení kněžské,ale i biskupské“ - tuto větu vnímám jako argument na podporu myšlenky kněžství pouze mužům. Oprav mě, jestli se mýlím. Ale pokud to je nějaký argument (ve smyslu Lewis je vzor, nebo jsou jeho myšlenky z nějakého důvodů důležité atd) tak pak jsem vypíchl správnou myšlenku. Možná trochu sarkasticky formulovanou, ale to už je hold moje povaha.
Prezentoval jsem důvody, proč katolická církev učí, že kněžské svěcení je vyhrazené pouze mužům. A jako zajímavost jsem uvedl, že ke stejnému závěru už před lety dospěl někdo, kdo nebyl katolík: známý autor, špičkový křesťanský apologeta. (To není argument pro platnost učení katolické církve - to by bylo pravdivé, i kdyby Lewis došel k opačnému závěru.) A na závěr jsem uvedl hypotetickou otázku: "Nevím, jak by se tvářil, že jeho církev dnes ženám uděluje nejen svěcení kněžské,ale i biskupské."
To je prostě zajímavost, že anglikán Lewis by dnes byl svými postoji blíž katolické církvi, než své vlastní. Přijde mi to hodné pozornosti. Nikde jsem netvrdil, že učení katolické církve je pravdive, PROTOŽE si to Lewis "přeje". O jeho přání nebylo ani slovo.
Cílem je samozřejmě vzbudit zájem posluchačů: "Aha, jestli někdo jako C. S. Lewis si myslel, že není možné světit ženy, pak má proto nějaké důvody. Pojďme se na ně podívat..." Pokud někdo sáhne po Lewisově příspěvku, přečte si ho a promyslí, pak moje "provokace" měla smysl.
Lewisův příspěvek je dobrý. Mnohem lepší, než se na první přečtení zdá.
Přečetl jsem ho třikrát. Nesouhlasím s ním. ani s magisteriem katolické církve.
"Kněz je ikonou a svátostí Krista – Hlavy a Ženicha církve: a tím může být smysluplně pouze muž."
Pokud žena laik je pro své okolí v práci i doma ikonou Krista - ve smyslu, že každý z nás je listem Kristovým - pak si kladu otázku - může-li být žena ikonou Krista mimo stav kněžství, protože tam pohlaví nehraje roli ve zjevování Krista, proč ne i v kněžství? Spíše polemizuji s uvedeným argumentem, než s naukou.
Nenačítá se mi CSS styl.
ontarios: Pozor, nepíše se tam, že žena nemůže být "ikonou Krista", ale "ikonou Krista-Hlavy a Ženicha církve". Pokud slova a tělo něco znamenají, pak žena nemůže být ikonou (= viditelným znamením) Ženicha.
kurCZak: Přečetl jsi celý Lewisův článek v knize Bůh na lavici obžalovaných?
Filipek: Obraťte se na webmastera.
Tobe, to mi nějak nejde pochopit. V Kristu není ani muž ani žena, pohan, nebo žid.
Ontarios: Ten verš si ale každý vykládá, jak chce - homosexuálové ho používají pro obhajobu svých svazků, ženy jako podporu práva na kněžské svěcení atp. :-)
Ten verš neříká, že všecko je jedno a že není rozdíl mezi mužem a ženou: jen že všichni mohou dosáhnout spásy - ta není vyhrazená jen vyvolenému národu. Netýká se svátostného řádu: pořád například trváme na tom, že manželství může uzavřít pouze muž a žena, nikoli dva muži. :-)
Co je jisté, je to, že Ježíš byl muž. Souhlas? Sám o sobě říká, že je ženich a církev nevěsta. To něco znamená. Sám si volí za nástupce muže. To něco znamená. Ti muži si 20 století volí za nástupce muže. To něco znamená.
Chtělo by to víc vysvětlit, ale jádrem je suverénní rozhodnutí Krista. Pak musíme pochopit, jaký je rozdíl mezi "funkčním" a "svátostným" pojetím kněžství. Atd.
Jen nevím, zda ta volba mužů tehdy nesouvisela s dobou. To bychom taky pak měli aplikovat že ženy ve shromáždění ať mlčí a muž je poučí doma. :) A z toho jsme vyrostli.
"Ježíšova volba není nahodilá nebo podmíněná kulturou, ve které žil. (Ježíš mnohokrát ve svém životě prokázal svobodu a nezávislost na kulturních normách.) Ježíšovo rozhodnutí je totiž vždy volbou Logu (vtěleného Slova, Rozumu), má tedy určitý hlubší smysl."
Problém je v tom, že bez tradice a učitelského úřadu církve nemůžeme snadno rozhodnout, co je a co není dobově podmíněné. Protože naše (i Vaše) postoje jsou vždycky dobově podmíněné :-)
Nic proti Tobe, nicméně proces vtělení nezahrnoval pouze tělesné, ale i kulturní. On se narodil pod zákonem. Viz Galatským. Samozřejmě v rámci toho byl a žil svobodně.
Ano, Kristus se narodil do určité kultury. Ale z toho plyne, že všechno, co udělal, je kulturně podmíněné a nic nemá trvalou platnost.
Jak odlišíme kulturně podmíněné od trvalého? Písmo v jednotě s tradicí v jednotě s magisteriem.
Musí být nějaký důvod, proč se modlímě Otče náš, proč je Boží Syn, proč je Kristus ženich a církev nevěsta, proč je kněz ikonou Krista a Maria ikonou církve... Křesťanství bere tělo vážně. Na rozdíl od gnosticismu a podobných herezí, se kterými muselo křesťanství po celou dobu bojovat.
:-) "Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist."
Můžem se rýpat v detailech, ale když nám uniká celkový obraz, pak ty detaily nedávají samy o sobě smysl.
"Celkový obraz" je např. velmi dobře (nejlíp, jak znám) vyjádřen tady:
https://tob.signaly.cz/1505/zenich-a-nevesta-sifra-dejin
Jasně, je důležité klást si otázky, ale také se solidně vzdělávat a modlit se.
Když by bylo nejhůř, člověk vždycky může z katolické církve odejít jinam, kde učí jenom to, s čím souhlasí. Nebo si založit svoji vlastní církev. ;-)
(to byl sarkasmus, tj. zesílení ironie :-)
To s tím odchodem, to mě zatím nenapadlo, ale budu o tom přemýšlet. Díky za radu.
:-) Pane, ke komu bychom šli? :-)
Novinář Sagrario Ruiz de Apodaca se ptá, zda někdy církev přistoupí na kněžské svěcení žen.
Papež František: „Toto nemůže udělat. V době diskuzí a po dlouhé, dlouhé reflexi to papež Jan Pavel II. řekl jasně. Ne proto, že by ženy měly méně schopností. V církvi jsou však ženy důležitější než muži, protože církev je žena. Je ta církev, nikoliv ten církev. Církev je nevěstou Kristovou a Panna Maria je důležitější než papežové, biskupové a kněží. Je jedna věc, kterou musím uznat: máme trochu zpoždění v rozvíjení teologie ženy. Musíme jít kupředu v této teologii. To je pravda. Děkuji.“
http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/stavet-v-evrope-zdi-neni-resenim-synoda-bude-resit-mnoho-temat/
Co znamená ". . . jít kupředu v rozvíjení teologie ženy. . . "
Kam až může církev dojít? K papeži ženě ? Vždyť dnešní muži
už dnes začínají mít nejen ženský vzhled, ale i povahu a charakter žen.
Staryvlk Ne, církev nikdy ženy nebude světit, takže se žena nikdy nestane římskou biskupkou. Teologie ženy znamená lépe pochopit její úlohu a poslání v Božím plánu. Maria a mnohé svaté ženy nám v tom pomáhají.
Církev si taky nikdy nemyslela, že se změní ritus Pia V. Dokonce on sám, to zakázal. Ale už mlčím :)
:-) :-)
Tob:
"Rozvíjení teologie ženy . . . Postavení ženy v Božím plánu . . ."
S tím souhlasím ! Prvním příkladem ženy v Božím plánu je bezesporu Panna Maria. Žena, která se nevzepřela Božímu plánu a poslušně jej přijala. Ale postupem generací v čase přichází stále více ke slovu požadavek na osvobození žen z pout poslušnosti (emancipace) a to i v oblasti teologie.
To začíná "chtít SVĚT" !
. A církev podle posledních papežů se chce OTEVÍRAT světu, Co tedy s tím ? Ďábel je chytřejší jak svět !
Doufám, že otevírání se světu je papeži myšleno ve smyslu dialogu, porozumění světu, za účelem možnosti trvale představovat postoje církve.
Ano, jistě. Slovo "svět" má i v samotné Bibli více významů...
1. "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen." (Jan 3,16n)
2. "Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není." (1 Jan 2,15)
"Svět" je Bohem stvořený, ale též hříchem zraněný. Označuje jak celý kosmos, tak společenství lidí, kteří potřebují Boží spásu. "Svět" také znamená zraněnou lidskou přirozenost - něco, co se odcizilo Boží lásce.
"Otevřít se světu" tedy znamená porozumět lépe všemu tomu, co je lidské, potvrdit vše, co je dobré, a nabídnout evangelium. Neznamená to "zesvětštění" či ztrátu svatosti církve.
ToB:
Dobrá slova.
Dík.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.